Pozor na nálepky. Mluvme raději o opakovaných vzorcích chování. Konflikt totiž nezačíná hádkou, ale interpretací. Tím, jak si ve skutečnosti vysvětlujeme motivy toho druhého. Malého praktického průvodce (nejen) pro HR připravila psycholožka Andrea Malinová.
-
Emoce není argument
Rozhodnutí ve firmě je třeba zakládat na faktech, pravidlech a rolích – ne na síle emoce. Jinak se pocit viny snadno stane nástrojem řízení rozhovoru.
-
Ticho není automatický odpor
Ticho může znamenat zahlcení, opatrnost, stud, nesouhlas nebo strategii. Každý z těchto stavů potřebuje jiný přístup – a žádný z nich nevolá po zvyšování tlaku během rozhovoru.
-
Empatie není souhlas
Empatie uznává prožívání druhého člověka – potvrzuje, že jeho emoce jsou reálné a slyšené. Nemusí ale potvrdit jeho požadavek ani nevhodné chování. Toto rozlišení je v práci HR i manažerů zcela zásadní.
-
Dobrá hranice není výčitka
Je konkrétní, srozumitelná a říká, za jakých podmínek může vzájemná spolupráce mezi dvěma lidmi pokračovat.
-
Krátká pauza není slabost ani útěk
Je to způsob, jak vložit mezi spouštěč a reakci prostor pro vědomou volbu. Profesionální sebeovládání neznamená nemít emoce – znamená umět je zachytit a nenechat je automaticky rozhodnout o dalším kroku.
Co dělat od zítřka jinak?
1. Méně interpretovat. Zpomalte svůj první automatický úsudek o motivech druhých. Konflikt málokdy začíná samotnou hádkou – začíná tím, jaký příběh si v hlavě vytvoříme o záměrech toho druhého.
2. Více konkretizovat. Ptejte se na fakta, konkrétní situace a pozorovatelné chování. Nenechte rozhovor sklouznout k dojmologii, nálepkám nebo pocitům viny.
3. Hranice nastavovat včas. Včasná, klidná a respektující reakce je vždycky levnější než pozdní hašení rozvinutého konfliktu v týmu.
Chcete téma emocí a sebeovládání otevřít u vás ve firmě? Rádi pro vás připravíme workshop na míru.